Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Czech point

Czech POINT

Tipy na výlety

Křivoklátsko a Rakovnicko

Univerzální překladač

Překlad (translations)

Czech English French German Italian Polish Russian Spanish

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Historie Kounova


Podle pověsti stál původně na místě nynějšího Kounova pouze osamělý hospodářský dvůr muže jménem Kuna. Kolem dvora pozvolna přibývala nová stavení, až vytvořila ves, která podle držitele dvora dostala jméno Kunova ves – Kounov. Co je pravdy na pověsti o Kunově dvoře nevíme, podle archeologických nálezů však lidé žili ve zdejším kraji už dávno předtím, než se tu usadil bájný Kuna. Nejstarší archeologické nálezy z katastru Kounova pocházejí ze starší doby kamenné, v sousedních Mutějovicích byl dokonce nalezen jeden z nejstarších nástrojů v Čechách – čtvrt milionu let starý pěstní klín, uložený dnes ve sbírkách Národního muzea v Praze.

Zatím nejstarší známá písemná zmínka o Kounovu pochází z roku 1228. Dosud nevyjasněnou záhadou je osud vesnice Rychleby, která se nacházela někde u Kounova a zanikla zřejmě v první polovině 14. století. Podle nepotvrzené domněnky zanikla spolu s blízkým hradem Džbánem při bitvě Viléma Zajíce z Valdeka s vojskem krále Jana Lucemburského roku 1318, která se odehrála v krajině mezi městy Rakovník a Žatec. Že Rychleby existovaly, je jisté, neví se však, kde přesně stály. Jako jedna z možností se uvádí bezprostřední okolí kaple sv. Vojtěcha, která má být poslední stavbou zaniklé vsi.

Hlavním zdrojem obživy obyvatel Kounova bylo v minulosti zemědělství, především chmelařství, později také těžba nerostných surovin, jmenovitě černého uhlí a keramických jílů. Zatímco těžba uhlí a jílu zanikla už dávno, chmel se tu pěstuje dodnes.

V roce 1938 se Kounov stal na téměř sedm let na základě Mnichovské dohody součástí Německa, přestože Němci tvořili v té době v Kounově menšinu. Poválečný odsun Němců, kteří do vzniku samostatného Československa v roce 1918 tvořili dvě třetiny obyvatel obce a vlastnili 90 procent zdejší půdy, zasadil vývoji obce tvrdou ránu, kterou vzápětí následovala další – nástup totalitního komunistického režimu a nucená kolektivizace, která zcela setřela dosavadní selský charakter obce. S následky těchto ran se obec vyrovnává dosud.

Zásadním mezníkem v historii Kounova se stal rok 1934, kdy mladý místní učitel Antonín Patejdl objevil na vrchu Rovina severně od Kounova čtrnáct kamenných řad neznámého původu, považovaných dnes za nejvýznamnější megalitickou památku ve střední Evropě, kterou každoročně navštíví několik tisíc turistů.

Současný Kounov je samostatnou obcí s bezmála pěti sty obyvateli. Důležitou oblastí rozvoje obce se stává turistický ruch zaměřený na záhadné Kounovské kamenné řady.