Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Czech point

Czech POINT

Tipy na výlety

Křivoklátsko a Rakovnicko

Univerzální překladač

Překlad (translations)

Czech English French German Italian Polish Russian Spanish

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Kronika Kounova do roku 1945


Jaký byl Kounov před druhou světovou válkou? Víme toho jen málo. Tak vznikla myšlenka, pokusit se o vytvoření kroniky Kounova do roku 1945 respektive do poválečného vysídlení sudetských Němců, které znamenalo pro vývoj obce zásadní změnu. Jako každá kronika, i tato je na začátku prázdná. Nevíme, jak úspěšní při objevování minulosti budeme a kolik listů kroniky se nám podaří popsat. Jeden nebo sto? Uvidíme. Na této stránce budeme postupně uveřejňovat stručné shrnutí každé informace, kterou se nám podaří vypátrat.

Kronika Kounova do roku 1945 vzniká ve spolupráci s Rakovnicko o. p. s.

Nové příspěvky jsou zbarvené zeleně.

1843

Podnikatelé James Park a Ludovici uvedli v Kounově do provozu parní - moučný a krupný - mlýn a parní pilu. Informoval o tom časopis Bohemia z 22. 1. 1843.

1868

Do okresního zastupitelstva byl začátkem září zvolen Václav Hild z Kounova. Do výboru zastupitelstva zvoleni rolníci z blízkých obcí - František Truksa z Mutějovic a Václav Ledvinka ze Hředel. Okresním starostou zvolen JUDr. Alois Pravoslav Trojan.

1873

V polovině července byla na silnici u Krupé nalezena mrtvola vozky Valentina Doubravy z Kounova. Spadl opilý z vozu tak nešťastně, že skončil přímo pod kolem vozu, které mu přejelo krk.

1874

Přírodovědec Antonín Frič uskutečnil paleontologický průzkum kamenouhelných vrstev u Kounova. (Rok nato Frič publikoval svůj objev nové pravěké ryby z Kounova Trissolepis /Sphaerolepis/ kounoviensis. Na rekonstrukci ryby se můžete podívat zde).

1879

2. 10. 1879 uveřejnily Plzeňské listy zprávu o pohřešovaném starkáři  Antonínovi Pavlovském z Kounova. Dne 20. září se odebral do Žatce, kde v tamní spořitelně zaplatil úroky (103 zlatých) ze svého dluhu. Domů se už však nevrátil. Jak pátrání po pohřešovaném  starkáři skončilo, bohužel nevíme.

1882

Císař daroval hasičskému sboru v Kounově 80 zlatých na pořízení hasičského nářadí.

1885

Mladá garda pražského Sokola věnovala českému čtenářstvu v Kounově „bohatou a drahocennou knihovnu“ jako upomínku na výlet gardy na hrad Pravdu. Správce české matiční školy v Kounově vyslovil v Národních listech pražskému Sokolu nejvřelejší díky.

1891

Deník Národní politika otiskl začátkem prosince příspěvek o památných kounovských zvonech. V příspěvku se uvádí, že velký zvon nese český nápis tohoto znění: "Léta 1584 ve čtvrtek, den památný sv. Františka, urozený pán Burian Nostic z Nostic a na Kounově, majíc lásku k osadě kostela sv. Jiří v Kounově, obecním i také svým nákladem pro poctivost a potřebu všech osadních k témuž kostelu tento zvon slovutnému mistru Brikcímu, zvonaři z Vimperka v Novém městě pražském udělati dal. Z toho buď pánu Bohu věčná čest a chvála! Burian Nostic z Nostic." A na druhé straně: "Popřej nám pokoje, pane Bože za dnův našich, neboť my nemáme žádného jiného kdožby bojoval za nás, jedině ty sám, pane Bože všemohoucí!" Prostřední zvon ulil v roce 1407 mistr Bartoloměj v Novém městě pražském. Třetí, nejmenší zvon umíráček, ulil v roce 1787 František Ant. Frank v Praze. Později se umíráček rozbil a byl v roce 1845 přelit nákladem kounovských (43 zl. 18 kr.) pražským zvonařem K. Bellmanem a 3. 3. 1846 posvěcen v Praze pražským světícím biskuupem Františkem Tipmanem ke cti sv. Kříže. 

1892

6. ledna se v české matiční škole v Kounově konala slavnost vánočního stromku s spojená s nadílkou pro děti. Žádné z dítek neodcházelo domů s prázdnou, rozdáno bylo mimo jiné 15 párů obuvi, 18 párů kalhot, 21 sukní nebo 32 poučných a zábavných knih. Děti dostaly od dobrodinců také jablka, ořechy, fíky a cukrovinky.

1893

Národní politika přinesla zprávu, podle které čeští katolíci v Kounově zaslali arcibiskupské konsistoři petici, ve které žádají o změnu pořádku ve službách Božích, aby totiž byly české bohoslužby pořádány každou druhou neděli. Němečtí katolíci na to podle Národní politiky reagovali vlastní peticí, ve které konsistoř vyzvali, aby českou žádost zamítla, jinak všichni němečtí katolíci v Kounově přestoupí k evangelické církvi.

1905

Češi v Kounově uspořádali počátkem roku 1905 poprvé svůj ples. Výtěžek plesu věnovali Ústřední matici školské, která od roku 1884 vydržuje zdejší českou školu. Ples se vydařil skvěle, správce české školy p. Veselý předal Ústřední matici školské 203 K 80 haléřů.

1910

Při sčítání lidu napočteno v Kounově 757 Němců a 151 Čechů.

1912

V pondělí 5. srpna 1912 vypukl požár v chalupě obuvníka Rysky. Obyvatelé domku byli právě na poli, doma zůstalo jen pětileté dítě. Dítě se podařilo se štěstím zachránit.

1915

19. listopadu uhořela dvouletá dcera školníka Klínče. Školníkova žena postavila kočárek
s dítětem ke kamnům a na chvíli odešla. Po návratu byl kočárek v plamenech a dítě mrtvé.

11. června přiběhl na nádraží Milostín-Kounov vzteklý pes a začal trhat slepice. Když se paní přednostová a její matka pokusily psa odehnat, potrhal jim šaty. Nebezpečného psa ubil přispěchavší poštovní posel Schwindt z Kounova za pomoci železničního personálu. Později bylo zjištěno, že pes přiběhl z Kounova, kde pokousal dvě ženy.

1917

6. prosince 1917 Národní listy informují: Středočeské kamenouhelné závody hloubí nový
důl u Kounova.

1921

Kounov má 980 obyvatel, z toho je 509 Čechů (51,9 %), 460 Němců (46,9 %), 3 Rusové, 2 Poláci a 6 Židů.

1929

9. června se konaly obecní volby a Češi poprvé získali v  zastupitelstvu většinu. Němci podali proti výsledkům voleb protest. Prvním českým starostou obce byl na ustavujícím zasedání zastupitelstva zvolen A. Polívka.

1931

Obvodní lékař Dr. Kripner z Kounova zraněn koncem února při automobilové havárii. Cestou ku Praze havaroval vůz Dr. Kripnera u Braškova. Při nehodě utrpěl Dr. Kripner zlomeninu pravé nohy a pravé ruky, jeho manželka utpěla těžký otřes mozku. Šofér Vilém Haidler z Kounova vyvázl z nehody se zlomenou nohou. Zranění byli hospitalizováni v kladenské nemocnici.

1937

Podzim byl toho roku neobvykle teplý. Začátkem listopadu se na několika švestkových stromech v Kounově objevily zelené lístky a květy. Tento zajímavý přírodní úkaz vzbudil mezi lidmi velké podivení.

1938

13. prosince 1938 byl po připojení pohraničí k Německu obnoven provoz na trati Louny-Rakovník. Okupovaným územím projíždí většina spojů bez zastavení a pasové kontroly, pouze tři páry spojů zastavují i v okupovaném území ve stanicích Kounov a Svojetín.