Historie

Zatím nejstarší známá písemná zmínka o Kounovu pochází z roku 1228. Dosud nevyjasněnou záhadou je osud vesnice Rychleby, která se nacházela někde u Kounova a zanikla zřejmě v první polovině 14. století. Podle nepotvrzené domněnky zanikla spolu s blízkým hradem Džbánem při bitvě Viléma Zajíce z Valdeka s vojskem krále Jana Lucemburského roku 1318, která se odehrála v krajině mezi městy Rakovník a Žatec. Že Rychleby existovaly, je jisté, neví se však, kde přesně stály. Jako jedna z možností se uvádí bezprostřední okolí kaple sv. Vojtěcha, která má být poslední stavbou zaniklé vsi.

Hlavním zdrojem obživy obyvatel Kounova bylo v minulosti zemědělství, především chmelařství, později také těžba nerostných surovin, jmenovitě černého uhlí a keramických jílů. Zatímco těžba uhlí a jílu zanikla už dávno, chmel se tu pěstuje dodnes.

V roce 1938 se Kounov stal na téměř sedm let na základě Mnichovské dohody součástí Německa, přestože Němci tvořili v té době v Kounově menšinu. Poválečný odsun Němců, kteří do vzniku samostatného Československa v roce 1918 tvořili dvě třetiny obyvatel obce a vlastnili 90 procent zdejší půdy, zasadil vývoji obce tvrdou ránu, kterou vzápětí následovala další – nástup totalitního komunistického režimu a nucená kolektivizace, která zcela setřela dosavadní selský charakter obce. S následky těchto ran se obec vyrovnává dosud.

Zásadním mezníkem v historii Kounova se stal rok 1934, kdy mladý místní učitel Antonín Patejdl objevil na vrchu Rovina severně od Kounova čtrnáct kamenných řad neznámého původu, považovaných dnes za nejvýznamnější megalitickou památku ve střední Evropě, kterou každoročně navštíví několik tisíc turistů.

Současný Kounov je samostatnou obcí s bezmála pěti sty obyvateli. Důležitou oblastí rozvoje obce se stává turistický ruch zaměřený na záhadné Kounovské kamenné řady.

Rudolf Turšner

Dne 27.10.2018 byla při příležitosti oslav 100 let vzniku samostatného Československého státu odhalena pamětní deska panu Rudolfu Turšnerovi (1913-1989).                                        

O životě našeho rodáka  napsal v roce 2016 časopis Český chmel

Těžba uhlí a jílů

Důležitým průmyslovým odvětvím v Kounově byla v minulosti těžba černého uhlí a keramických jílů. Provoz posledního dolu Adolf skončil v roce 1938, těžba keramických jílů ustala o několik let později. Uhlí se na katastru Kounova dobývalo asi na třiceti místech, většinou v menších dolech jen s několika havíři. Jíl se dobýval štolovým způsobem a používal se pro výrobu dlaždic, šamotu, porcelánu a dalšího zboží.

Díky dolování uhlí se Kounov stal významnou paleontologickou lokalitou. Zdejší uhelná sloj totiž obsahuje velké množství prvohorních zkamenělin, z nichž mnohé byly poprvé popsány právě z Kounova. Nejznámějším představitelem prvohorní kounovské fauny je ryba Trissolepis kounoviensis, objevená v 70. letech 19. století Antonínem Fričem.